Zápisky z rehabilitace
od července do prosince 2008 7. – Dvacet dní bez nohy. Dostal jsem pohlednici od Ivana Dubského, citoval na ní T. S. Eliota: „Radujme se, že věci jsou tak, jak jsou.“ Ten verš jsem našel v prvním zpěvu Popeleční středy. V další strofě si Eliot přeje zapomenout na vše, čím se zabývá, protože jeho křídla už nejsou křídly k létání, ale jen párem mávajících perutí, který se vzpíná v suchém a malátném vzduchu. Telefon s Xénií. Nevěděli jsme, co si po tom všem povídat, a tak jsme se…
